Březen 2015

Zasjenkratce

31. března 2015 v 10:37 | bogues
Doksy jedou, a ukazali to i tu posledni sobotu s nedeli!
Fitness retro zabava v Kavarne byla top, dokonce tak moc, ze neslo jiste o posledni podobne tematicky oddladenou lekraci.
Rad bych vas uvedl do obrazu alespon skrze fotky, ale osobne zadne nemam a vykradat fb se mi moc nechce :)

Prekvapili vsichni, kdo dodrzel dresscode, ja pak prekvapil je, ze sem se na dresscode vysral. Nebo spis neprekvapil?


...

Byl sem po pulroce u doktora, ze se prej stitna zlaza chova jinak za zimy a za tepla, takze bylo potreba cely proces s krvi, testy a kontrolou provest dvakrat. Jaktoze mi ale napsala treti termin za dalsi pulrok?! Navic, kdyz u me zadny problem s timto nenasli? No, alespon ze jde o veselou sestricku s jeste veselejsi doktorkou. A co na to asi obvodacka? :)
Tak ale hlavne ze je vse v poradku! Tedy az na to Déčko, ktereho mam porad katastrofalne malo a nic se nezmenilo ani za ten rok, kdy sem byl poprve s timhle konfrontovan.
Ano, je fakt, ze sem posledni mesice Vigantol flakal, ale pred tim sem vse uzival poctive a zodpovedne...
Ted sem vyvasofal hned dve lahvicky plne tohohle déčkoveho oleje a ze prej zadny dve kapky denne s jidlem, jednou tydne dvacet kapek a nejlepe do jidla. Tak to me poser, kde je pravda?
...ano, ja vim, pravda je tam venku ;)

Cus!


PS: Venku znovu nasnezilo, to bude letos povedeny april, takovy ten se vsim vsudy!

To bude HARDCORE!

24. března 2015 v 12:15 | bogues |  Linky
Nevyslovne se na tenhle originalni pocin tesim! A nerikejte mi, ze ste na to jeste nikde nenarazili! ;)


Necitit

23. března 2015 v 11:24 | bogues
To je radost to metro takhle pred devatou rano! Sem tomu plne odvykl.

Dnesni den bych ovsem oznacil za den odpornych zapachu, protoze uz ve zminenem metru sem mel tu cest s ukazkovym clovekem bez domova, ktery nehnute okupoval tretinu vagonu a prisaham, ze ten smrad byl skoro videt, jak byl odpornej. Musel sem se posunout taky.
No a druha dnesni zkusenost primo na odberech krve, kde si teda nekdo dal radne zalezet aby ze zachodku udelal misto, kam bych nesel, i kdybych brecel potrebou se vymocit! Stacilo stat dva metry od popisovaneho mista, tak nejak se to odtamtud tahlo i krz zavrene dvere, vetsi lekrace ovsem byla, kdyz nekdo dvere otevrel... To uz ale staci, tohle tema bych sem nikdy nepsal, ale nejak to proste k ty milionovy Praze patri. :)

Tak fajn pondeli delnici statu!

Tovarna Budoucna

16. března 2015 v 15:47 | bogues
Tak koho by to zajimalo, tak Tovarna Budoucna uz je venku! :)
Sice jen pro windowsovsky telefony, ale to brzy prejde a hra se dostane i na jabka a vladnouci Android.



A ano, jde o hru, kde sem se zaangazoval financne a ted spolu davame dokupy web!
Tak dal svirejte palce, jeste neni uplne vyhrano.

postrehy

16. března 2015 v 15:00 | bogues
Vylety za obedem v Praze jsou opravdu udalost.

Co to kurva je s tima teplakama? Drsni hosi s podholenyma hlavama a postojem ala James Dean co ho dohnala artroza kycle.
Teplakovy mrkvace s pseudomaserskymi napisy nebo jakymisi kopiemi streetartu na nich vlajou ve vetru a chlapci mrkaj na kazdou stavu, co protece kolem... Vyvolava to ve mne smisene pocity, ovsem ten co me nuti se smat prevlada :)

Boze! Chapu pohodli, chapu prakticnost, chapu i ze je to trendy, ale ten nedostatek soudnosti a ta drsnacka poza k tomu, to je moc i na tak tolerantniho Cecha jako sem ja.

6x A

5. března 2015 v 16:53 | bogues
S velkou radosti vam oznamuji uspesne zavrseni deprese, ktera me provazela posledni pulrok, a ktera ze me vycucavala veskery klid a pohodu. Ridicske zkousky jsem na sesty pokus zvladl a zhluboka si oddechl!

No a ze bych o tom napsal nejake to povidani, kdyz uz slo o takovy dulezity checkpoint meho zivota?!
Bylo to maso, uprimne a hned z kraje uznavam, ze slo o proces nad me sily a cely cirkus nepovedenych a pod dohledem komisare vedenych projizdek po Lipe, jsem zcela vazne koncil patym terminem, ve kterem sem dal do jizdy me posledni "uplne vsechno" (a nevyslo to!!!).
Zasahla ale sila zhůry (podle internetu "shůry") a sesty pokus byl najednou zase vice logicky, nez s tim seknout uplne.
Onen impuls prisel samozrejme od big bosse autoskoly, se kterym se zname uz od zakladky, a ktery to semnou proste myslel dobre :) Premlouvani sice bylo delsi nez bych touzil, ale zaklad sem nanovo pochopil a dostal se skrze to depresivni rozladeni, jenz totalne zabijelo vsechnu mou dobrou naladu a vzbouzelo myslenky na storno tyhle spatne komedie.

Ale abych nekecal, par slabsich chvilek mezi onou nepodarenou patou a uspesnou sestou zkouskou jeste nastalo, to ale pri zpetnem pohledu uz nema smysl rozpatlavat, ono vzdycky vsechno nejak dopadne, prijemne je, kdyz to dopadne mekkce a dobre! Ehm, takze seste zkousce predchazela zmena ucitele i auta, tzn o par nervu a nejistoty navic, obzvlast kdyz sem si v CitiGo (to bylo to nove auto) ozkousel, ze se bez plynu na spojce nerozjedu!
Brrr, to byl hodne zly pocit ke zkousce, ktera nasledovala hned druhy den!

Ale co, Alxovo "povzbuzeni" a snaha nedavala na vyber a ja se v ono osudne utery dostavil tam, kde sem to uz dobre znal a kde znali me, coz, opet pri zpetnem pohledu, taky jiste nejake to procento uspechu znamenalo :)
Komisarem toho dne byl ten mensi, se kterym sem se videl zatim pouze dvakrat, jelikoz se na me s tim vyssim stridali na preskacku. Vyklepanej sem sednul do auta, misto komisare odrikal ono "Pojedme kudy mi budete rikat, kdyz nebudete rikat nic, jedeme stale po hlavni. Chcete videt plynulou a bezpecnou jizdu..." a uz se jelo.
K jizde samotne nebudu rikat nic, preci jen je porad brzo a karticku ridice budu mit v ruce az za par tydnu ;)
Jen posilam velke diky Bohouskovi (to byl muj novy ucitel), on uz bude vedet za co!!!

Kdyz sme necekane dojeli, uuuplne nekam jinam, nez odkud sme vyjeli, cely upoceny sem chvili netusil co se deje, az po par vterinach a zrekapitulovani posledni vety rozhovoru obou mych pasazeru mi doslo, ze komisar ma jeste dalsi zkousky a ze se nechal odvest prave za dalsim "studentem.
Ve ztichlem a vypnutem aute nasledovalo: "Pane Ř, tak dneska ano!", me: "Né?!" soudce pobavilo a reagoval tak, jak bych asi reagoval i ja, tedy: "Tak ne!". Cely zmateny a v mdlobach sem uz nedokazal vnimat rady, kam si zajit pro papiry a slzou v oku jen kyval a touzil po sklenici studene vody. Potrasli sme si rukama, ja podekoval, znovu sem podekoval, Bohouskovi sem podekoval a sel... Rozbrecel sem se az za rohem, kde sem chvili posedel a semtam vymrstil pest k nebi, na znameni obri radosti a ulevy.

Potom se strhla lavina smsek a zprav, skrze ktere mi mi nejdrazsi a nejzvedavejsi pratele a kamaradi prali stesti nebo chteli znat rozsudek. To bylo taky moc hezky, tedy hlavne proto, ze sem jim konecne mohl odepsat "ANO, zvladl sem to!".

DEVILDRIVER - Sail

4. března 2015 v 18:06 | bogues

Bejbee!