kamen

13. května 2013 v 17:44 | bogues
Takze mi drazi nejblizsi i vzdaleni, moje odhadovana otrava z jidla nebyla vubec zadnou otravou, ale regulernim poplasnym zarizenim, ktere seplo me telo na zadost prave ledviny! A ja, jako nejvetsi hlupak a srabek onen poplach ignoroval...
Po trech tydnech me to skolilo!

V posledni PAtek sem jako vzdycky vyrazil do prace, jel sem metrem, protoze Fafa ted dost aktivne resi kone (chudinka kun na tom neni moc dobre a chudinka Fafa se snazi vse zachranit) a vstavala za rozbresku, aby stihla vse co potrebovala.
Po ceste sem si koupil snidani a v praci pohodlne usedl ke stroji. Udelal si caj a spokojene pojedl onu snidani citajici dva chlebicky, no a uz to jelo - tlak v pravem boku se objevil uz den predtim, ale bral sem to spis jako nejake pohmozdenim ke kteremu clovek prijde pri spanku v blbe poloze, ale zpatky k veci, tlaky po cele prave strane horni casti tela silily s kazdou minutou a ja si nepripadal nejak ohrozeny, proste sem se snazil nevnimat to... Po hodine uz bylo ovsem jasne, ze tohle samo neprejde a po dalsi pulhodince uz sem se slzami v ocich hledal volny kout a polohu, ktera by mi s neznamym a neprijemnym stavem pomohla.

Cela scena samozrejme neutekla kolegum a kdyz sem jim s pridusenym monologem popisoval onu zahadnou bolest a pridal (tedy snazil sem se pridat) i historii obevivsiho se problemu, nebylo zbyti. Marek zvedl telefon a objednal bleskovou prohlidku skrze znameho v nemocnici v Italske (Dopravni zdravotnictvi a.s.). Cestu autem mam v mlze, jen vim, ze sem si pripadal jak tehotna zenska, co se ji prave vylila voda a stahy ochromuji cele telo. Kazdou minutu sem resil zbyvajici vzdalenost a modlil se v prazdne silnice a zelene semafory... Na miste sem dokulhal na recepci, podal dulezitou karticku pojistence a s pomoci Marka nasel recepcni popsane dvere. Tlak stale neustaval, vrchol sem mel ale uz za sebou, takze sem dokazal potlacit slzy i vyraz totalniho utrpeni. Doktor se objevil do tri minut, pozval me do ordinace se slovy "Vas to ale musi bolet..." a zacal stanadrtni vyptavacku, co a jak + kde a proc. Priduseny opet rostoucim tlakem sem vylicil vse, co me v tu chvili napadlo, jeste chvili tukal do klavesnice, aby me v zapeti prohmatal na pripravenem lehatku. Kdyz si potukanim a tlacenim na bicho potvrdil, ze jde rozhodne o ledviny, vytahl obri injekci a polozil posledni otazku: "Do leve nebo do prave?". Neubranil sem se usmevu. Nastavil sem levou a citil, jak mi skrze jehlu do tela proudi uleva!
Par minut jsem jeste protrpel v bolestivem tlaku a se zdrevenelou levou nohou, ale po deseti minutach, kdy sem se s polu s doktorem pemistil do oddeleni k odberu krve a moci, uz bolest plynule ustupovala! Pri nasledujici prohlidce na sono i pri rentgenovani uz sem citil jen minimalni tlak a kdyz sem to neprehanel s prudkym pohybem, dalo se uz normalne mluvit a dychat. Stale pritomny Marek me silne povzbuzoval a ja byl rad, ze tu semnou zustal.

Dalsi popis uz neni treba rozmazavat a resit - vysledky testu, odberu a snimky uz sme resili v kancelari reditelstvi, kde se v prijemnem prostredi sebehlo hned nekolik mistnich a v uvolnene atmosfere stihali jeden vtip za druhym. Ze prej klasika pri PAtku... :)
Z vysledku nebylo prilis patrne, zda se podarilo problem (v tomto pripade asi minikaminek) plne eliminovat, tak sem byl jeste odeslan do dalsi nemocnice, kam uz me ale vezla Fafa, ktera vystrasena z kone dostala dalsi davku stresu, kdyz se po prijezdu na kancelar dozvedela o mem dramatickem odvozu. V tomayerove nemocnici to bylo na dyl, kdyz mi ale doktor nad novymi snimky z rentgenu a novymi vysledky moci povypravel o zbytecnosti dalsich zakroku, spadl ze me posledni kamen a s recepisem na leky, dlooooouhym vydechem a hlasitym diky miril smer domov...
Ledvina lehce tlacila jeste dalsi den a pri prudsi aktivite nenapadne stipla, ale to uz byla minimalni dan za moji hloupost.

Od PAtku se zalivam doporucenymi 4 litry vody a snazim se byt v klidu a doufam, ze me uz nic podobneho nepotka!
Skoda ze sem diky tomuhle propasl narozeninovou chatu Acida a Helenatora, po nestihnutem setkani u carodejnickeho ohne to zamrzi jeste vic, ale leto teprve zacne, tak se na vas moji drazi tesim na brzkem pívu!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 haňule haňule | 13. května 2013 v 19:40 | Reagovat

hlavně že už je ti líp!!! zdraví máme jen jedno, na to nezapomínej ;)
tak někdy brzo u pivka ahoooj ;)

2 b´ | 14. května 2013 v 0:04 | Reagovat

Ted uz to bude dobry, diky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama