Listopad 2012

Druha faze

29. listopadu 2012 v 16:05 | bogues
Po prelezeni te obrovske zdi z cernych cihel sem se ocitl v zahrade smireni a uvedomeni. Cestu z sterku lemuji krasne kvety vysokych keru, jsou plne vune a klidu, prochazite kolem nich a zvedave nasavate a hadate neexistujici druhy. Provonenym vzduchem manevruji vazky a provokuji tak neviditelne chameleony, kteri svou vahou ohybaji slabe stvoly stonku neupravene travy, kde pul sveho zivota jen nehybne stoji a cekaji na chybu nezkusene koristi...

Zvuk dopadajiciho proudu vody pak vysvetloval pritomnost duhove barevneho hmyzu s velkymi kridly a aniz by to tusil, dokreslil uz tak idilickou scenu plnou kyce, trapnosti a komplexu autoru pohadkovych pribehu. Hadal sem vodopad s jezirkem, ze ktereho pije parek snehove bilych jednorozcu, co ve sve nesmrtelne lasce krizi rohy a nechaji se pohladit jen cistou dusi ci pannou, ale radeji sem prelezl zpet pres tu zed z cernych cihel.

Pokusy

28. listopadu 2012 v 12:36 | bogues
Ani nevim jak zacit, jak ti mily ctenari vic priblizit co se ve mne odehrava, jak ze sebe - skrze text - do tebe prenest ten kod, ktery drasa vsechna ma ja a trha je na kusy, jenz pak s obrim usmevem nafouklem skodolibosti a nepredvidatelnosti rozhazuje po okoli.
Prvni pokus byla tragedie, tragedie vyprovokovana nestydatym postojem a sirenim skrze vsechno na vsechny, druhy pokus pak brzke radovani bez uvazeneho zamysleni a trpeliveho vyckavani. Byl sice vice nenapadny a v tichu schovany, mozna vsak o to vic bolestivy a fatalni. Na treti pokus uz neni nic z te skladacky dvou dilku.
...znamena to tedy, ze cely kolotoc pripravenosti a hořkého vystrizliveni musime roztocit nanovo. Drzite se pak za ruce a ve vypelichane labuti, kde je misto vzdy jen pro dva, sledujete mihajici se svet.
Sedite a drzite se za ruce, sedite a drzite se za ruce.

Je mi to cele tak lito.

Nase

27. listopadu 2012 v 10:10 | bogues
Zijeme si svoje male velke zivoty a doufame ve veci, ktere jen vydoufat nelze...
Z radosti brecime, smutni se pak smejeme.
Krutost urcite neni tim spravnym vyrazem, presto velmi trefne urcuje, jak si s nama mavani motylych kridel prehazuje ze strany na stranu a dal mlzi nedohledno.
Jistota jsi ty a ja - jisti sme my.

Bob Fikar a jeho pankove vtipy!

23. listopadu 2012 v 11:47 | bogues |  Linky
Tohle proste nejde, tohle je pecka vsech pecek!

Horkyze maj novy album neasi

21. listopadu 2012 v 14:55 | bogues |  Linky
Uplne bych vam zapomnel pripomenout, ze Horkyže Slíže vydali nove album!
A i kdyz ho jeste nemam radne naposlouchane, opet jde o velice podarenou hudebni komedii :)

Zvukove jsou posuci opet o kus dal a je to znat. Samotne skladby (krom jedine) jsou pak oproti standartum o kus kratsi a cele album tak vyposlechnete za delsi pulhodinku. Coz trochu zamrzi, ale jak se rika: " Dobreho pomalu!", takze proc ne.

Nejvetsi peckou je zde pak uz zname V piči na lehátku a moc se mi libi kytary u zminene nejdelsi skladby Temna mysel, ktera ale svoji delku simuluje nepovedenym Kukovym vstupem pri nahravani :))) Zajimalo by me, zda je to opravdu situace z nahravani nebo jen dalsi horkyzeslizovina...



S prateli

19. listopadu 2012 v 13:17 | bogues
Nejak se s tim bowlingovanim trhl pytel, i kdyz, asi zbytecne prehanim...
Posledni mesice sem nestihal vnimat a vse se kolem me prohnalo jako pendolino, co se snazi dohnat zpozdeni.
DD a Acid stihli objevit Ameriku, Helca pak zapracovala na sve potrebe po rybach. Stanko uz priznal ocekavani potomka a Kamí konecne zmoudrela. Quiter se taky tvari, ze uz konecne nasel smer, ale v jeho veku ;) No a Walterstein s B stale stastne a vesele!
O tom vsem i dalsim sem se ovsem musel presvedcit sam, takze zuzovan touhou po pratelych, naplanoval sem bowling, ktery mel vsechny me mozkove bunky nasytit i preformatovat. A taky se stalo!

Prvni me oko a srdce potesily holky s Petrem (jakoby tech Petru bylo malo), ktere svym prichodem rozehnaly obavy z minimalni ucasti! Hani a Helus ve skvele forme plne humoru :)
Nasledovali Quiter, Acid, Fafenka, W+B, Harrie a Klarus... No proste parada!
Opet se vrhalo koulema, cinkalo sklenicema a zalivalo alkoholem az do pozdni pul noci, kdy po prubeznem odchazeni vetsiny, zbylo zdrave jadro. Zaplatil sem a za koure posledni ryby poplacal na rozloucenou nejvernejsi :)
Cestu v aute sem si pak "zprijemnil" igelitovym pytlikem na obliceji, protoze ta zaverecna ryba byla tak straaaasne zbytecna... Auto sem nepoblil, ovsem doma to byla jina! Testem zavrenych oci sem neprosel ani po desetiminutovem hypnotizovani umyvadla, takze bylo jasne, ze nevstrebany chlast stale pusobi, coz je spatna zprava pro nekoho, kdo potrebuje usnout, kdyz opet pripomenu tu zbytecnou rybu, je jasne i abstinentovi, ze to muselo ven. Na prsty do krku nejsem cviceny, takze sem si dal uzival pohledu do ciste bileho umyvadla a promlouval ke svemu zaludku, at nezdrzuje.
Rozpohyboval sem telo a presunul se na wecko, kde se dilo konecne podarilo! Nasledujici uz si nepamatuju, ovsem rano mi podareny vecirek pripomnelo silnou bolesti vseho...

Takze tak. Nakonec pridavam, jak uz byva zvykem, dalsi velka diky vsem i kazdemu zvlast! Opravdu jste moji a ja vas, tak si toho vazte, stejne jako ja si vazim vasi vahy! ;)

Ne negativne

15. listopadu 2012 v 18:22 | bogues
Myslet pozivitne, prej :)

utahany

12. listopadu 2012 v 14:23 | bogues
Je to takovy cely nejaky levy a utahany...

Uz bych rad mel po te kampani, na kterou si tu tak nenapadne a neurcite stezuju a nadavam. Hlavni drogerie uz se mi podarilo kompletne odeslat v potrebnych tiskovych podkladech, ovsem s prosbou ke Spravedlnosti, kdy ocekavam, ze mi pri tom mnozstvi (tech grafik) muze jeji sestra Nespravedlnost ustedrit ranu, ze ktere se jen tak nevzpamatuju. Ale dost basnicek, zazenu poetu ve mne a zkusim nasmerovat myslenky jinam.
Treba na uplynuly weekend, ktery sme si v SObotnim klidu uzili s Ourednikama jakozto cestnymi hosty. Malej roste jak z vody, Milan vypadala zase o kus jistejsi v otazce vychovy batolat a Jenik, Jenik ten se asi nezmeni ;)
Bylo fajn, ostatne jako vzdy! Jen me uz nejaky cas zase trapi zaludek, a tak se to trochu promitlo do nalady a vlastne i dnesniho vstavani, kdy jsem hned z kraje dne dopadl na tvrdou zem reality, vychazejici z me schopnosti neresit, jen se bat a stresovat...
Skoda jen ze ten box nevysel :)

Stale

8. listopadu 2012 v 14:05 | bogues |  Linky
Osobni pracovni inferno stale trva, ovsem depresse zmorfovala v demenci, takze prapodivne zvuky i chovani berte jen jako pozitivni vyusteni celeho problemu s tahnoucim se promo. Pro lepsi prehled pak pridavam odkaz na vizualni podobu oneho dementnihopokroku. Da-li se to tak rict.

Takze tady! Nekteri rikaji, ze jde o moderni adaptaci Kubrickovi Odyssey, jini pak trvaji na tom, ze jde o nazornou rekonstrukci vzniku dub stepu, zbytek pak neresi a jen mavne rukou s tim, ze jde o klasicke vedlejsi priznaky lobotomie.

Jeste hur

1. listopadu 2012 v 18:17 | bogues
...tak jestli jste si nemysleli, ze posledni zapis plny zoufaleho kriceni do tmy, patril do skupiny maximalniho maxima, tak jste se spletli. Dnesek opet ukazal, ze i v pekle existuje misto, kde slovo peklo lame tamni obyvatelstvo do kolen a smichy nemohou dychat.
Prave tam sem se dnes vydal na exkurzi.