Po predesle SObotni techno jizde (uz je to tedy dyl, ale co) nasledoval dopredu naplanovany rockac v Hradci, ktery zdobily takove kusy, jako je Skrillex, Orbital, ReFused, Enter Shikari a spousta dalsiho, na ktere uz si ani nevzpomenu, nebo si ani vzpomenout nechci, protoze treba takovy Subways na me pusobili jako spatne smichana Ewa Farna a rybicky48 a z jejich mixu teenage rocku, ska a rocknrollu sem byl ochotny tolerovat pouze te rocknroll, ktery i se zpevem "te holky co ji vsichni zerou" znel pomerne dobre.
S Fafou sme si brali dovolenou uz od UTerka, takze tela byla odpocinuta a natesena, vse ale skoncilo taknejak jinak, nez sme si predstavovali, presto ale slo o skvely mejdan, na ktery budu rad a dlouho vzpominat!
Hned po prijezdu se totiz zdalo, na tomhle hudebnim svatku letos nebude hrat nic jineho, nez metal, a to ve vsech moznych podobach, coz mi ovsem nevadilo ani trochu, naopak! A ze to je za bileho dne paradni zazitek :)
Jmena kapel si nepamatuju presne, ale vzdy slo o nejdrsnejsi nazvy vyuzivajici slov jako "Kill, death a dark"! Slunce palilo, vzduchem letaly kelimky s pivem a ruce se vztycenym ukazovakem a malickem vyrily vzduch nad hlavama! Poetiku okamziku doplnovalo caste hrdelni "uuuuuuuuhuuuuuuuuuuh!" a zivot se zdal byt tak fajn :)
Vrcholem prvniho dne, krom cesty s
Cannygama, byli pak zminovani Enter Shikari, u kterych sem plne ztratil kontrolu nad svym jednanim a po prvni a jedine rybe tohohole vyletu, propadl spolecne s davem davovemu silenstvi! Kytarysti kytarovali, bubenik bubenil, klavesista klavesoval a zpevak skakal do lidi! Takova krasa to byla!!!
Nasledoval sraz s Cannym, Ollivou, neteri a Jakubem Š a poslech opet jiz drive zminovanych Subways, takze radeji bez dalsiho hanliveho popisku :) Den prijemne ubyval a slunce konecne ztratilo na sile, takze prochazky pres otevrene louky a luka mezi podii uz nebraly tolik sil a energie... Dalsi postup festivalem uz se nepamatuju tak presne a cele to skoncilo tak spatne, takze ve zkratce. Do noci sme se poflakovali po celem arealu a popijeli staroprameny vsemoznych stupnu az sme narazli na Kata a jeho Prago Union, kteri rapovali a mavali na dav z originalne vyvyseneho podia, zastrceneho kdesi mezi obema velkyma stagema. Mavali sme a rapovali taky a s nama pomerne pocetny dav dalsich podobne naladenych momentalnich i zarputilych hoperu. Osobne bych si primou umerou ke kvalite tehle hudby a textu predstavoval vicehlave publikum, ale na stara kolena to mam osobne radsi takhle :) Dalsi si pamatuju krepceni pred jednim z hangaru, odkud se linula zlomena beatovina a clovek mohl sve trhane poskakovani sledovat na velke obrazovce vedle. Do hangaru sme nesli, misto toho silne ovlivneni pivem a kdovi cim jeste, zastavovali kolemjdouci a v rozhovorech na vazna temata tak kradli jejich cas :) Pak se slo na Tatabojs, kde se pri cekani na dohravajici zpozdene Prodigy na druhe strane arealu (vse navazovalo, takze kdyz se zpozdila jedna stage, posouvali se casy i na dalsich), pokracovalo v tlachani s neznamymi lidmi a delani vtipu na Mardosu. Tataci opet nezklamali a predvedli show vyrovnavajici se metalovemu dopoledni :)
Ve sme zakoncovali ve tri rano pripravou auta k prespani. Nenajedeny a opily sem pak protrpel ziranim do zdi vychod slunce. Brr, uz nikdy vic! Navic me znovu obtezovalo skrabani v krku, ktere sem mavnutim ruky presel uz v POndeli.
Nanestesti se semnou tohle boleni v krku tahlo cely festival a polospanek, kterym sem dobil sotva ctvrtinu potrebne energie, nestacil, nemel sem zrovna naladu na cokoliv, takze sme se spolu s bejbi proplouzili dopolednem az sme skoncili u vody nedalekeho rybnika, kde sme po silnejsi chvilce hledani objevili podobne unaveneho Jakuba Š s neteri. Dali sme koupacku v prijemne chladive vode a zabili tak dalsi cas pred otevrenim arealu probuzeneho a vycisteneho festivalu.
V krku me stale bolelo a me bylo jasne, ze vykourena krabicka strikeu nastupujici chripce v nicem nepomohla. Kazde zakaslani bolelo vic a vsechno dobre a pekne se otocilo o 180 stupnu. Cestu do auta "pro nejaky veci" sem zakoncil zalomenim a nechal zbytek party napospas hodinu otevrenemu arealu. Konecne sem usnul a uzival si ten klid letniho dne s lehkym tucanim v pozadi. Probudila me az fafa, ktera prinesla pekne mastne a cinske nudle, do kterych sem se s lehkym zavahanim pustil! Pak, posilnen a povzbuzen - presto stale s osklivym skrabanim v krku, vyrazili sme do viru deni...
Po prochazce mezi podii sme se opet srazili s neteri a Jakubou Š. Misa absolutne v klidku, na dece, ve stinu, Jakub Š uprostred cesty, na rucniku, zakouslej v rozehratem asfaltu :)
Arealem duneli a zneli hudebnici vseho druhu a moje trapny skrabani v krku vsechno prehlusilo. Do zpevu mi rozhodne nebylo a upoceny sem se videl spise v klidu domova po perinou, nez uprostred rozjeteho festivalu s 40 stupnovou nadilkou v podobe neslabnouciho slunce. Nechali sme mladezniky na pospas osudum a presunuli sva tela do stinu divadelniho stanu, kde se na prapodivnych cirkusackych hrach bavilo a svou trpelivost zkouselo, stale vetsi mnozstvi dospelych se svymi detmi.
Stale me neprijemne skrabalo v krku...
Po hodince a pul sme vyrazili smer obri stan, ve kterem mela odehrat svoji romantickou show Lenka Dusilova. Mavali sme, ale asi si me uz nepamatuje, tak sme si na chvili sedli na mobilni ochoz a uzivali si stinu. Po dalsi pulhodince a popovidani s obevivsim se Doksakem Kamilem, sme vyrazili k hlavnimu podiu, kde bylo dle programu ohlaseno dalsi uskupeni, kvuli kteremu sem na tomhle festivalu chtel byt! Zabrali sme si velice lukrativni misto na jednom z kopcu, ktere ve festival parku kryji obri bunkry, drive slouzici armade a technice a nedockave vyhlizeli smer podium, kde uz pobihalo nekolik panu v cernem a prisahal bych, ze se domlouvali svedsky, coz jen posililo moje teseni se!
Bolest v krku sem napetim nevnimal...
Uplynulo dalsich deset minut, kdyz se u mikrofonu objevil kdosi, kdo rozhodne nevypadal jako zpevak Refused a zacal cosi o tom, ze bubenik (myslim ze to byl bubenik) kapely nebydli s ostatnima v rodnem Svedsku a ze jeho naplanovany spoj na festival nestihl. Takze se cele vystoupeni presunuje na populnocni cas.
Nasranej sem popadl Fafu a vyrazili domu.
Po ceste arealem sme jeste hodili rec s prave dorazenyma Waltersteinama, milovnikama Faith no more a Orbital, kteri si udelali vylet za hudbou, ktery, jak se po dalsi hodine ukazalo, promenil v nocni muru.
Po celkem narocnem vymotani se z preplneneho parkoviste nasledovala cesta na Prahu, pri ktere necekane a dost ostre zautocila matka priroda. Jeji hlavni zbrani byla monstrozni boure, kvuli ktere sme na dvacet minut, na blikackach, zastavili pod jednim z dalnicnich nadjezdu a s wow efektem pri kazdem zahrmeni cekali az se to prezene.
Prehnalo a rovnou na Hradec, kde nic netusici navstevnici a hlavne promoteri, zazili nocni muru ze vsech mur nejmurovatejsi!
